Když jsem poprvé
spatřila svůj nový nos,
vyhrkly mi slzy štěstí

Plastická operace nosu, tzv. rhinoplastika

S křivým nosem jsem se sžívala od základní školy. Mohl za to úraz, z něhož jsem vyvázla se zlomeninou a hrbolem, který mi na nosu už nadobro zůstal. Posměšky dětí ze školy i spousta nepříjemných poznámek na mou adresu byly jen začátkem. Čím jsem totiž byla starší, tím více mi křivý nos vadil. Až se stal mou osobní posedlostí.
 
Nos jsem se snažila vždy zakrývat a s lidmi komunikovat tak, aby si toho nevšimli. Jenže neustálé otáčení se a přemýšlení, zda jde hrb vidět či nikoli, pro mne začalo být dost vyčerpávající. Navíc jsem se cítila dost nepěkná a nesebevědomá; přestože mi moje rodina i kamarádi říkali, že nos takový, jaký opravdu je, vnímám jenom já. Nepříjemné pocity však přetrvávaly a z pohledu na sebe jsem byla prostě nešťastná. Nakonec jsem se rozhodla pro radikální změnu. Rhinoplastiku.

Díky rhinoplastice skončilo mé trápení

Uvědomovala jsem si, že rekonstrukce mého nosu nebude mít jen fyzický, ale také psychický dopad. V pozitivním slova smyslu, samozřejmě. A jak se říká: „když budete spokojeni sami se sebou, tak i okolí vás bude vnímat spokojenou, vyrovnanou a krásnou“. Proto jsem se přestala váhat a rovnou se objednala na konzultaci k panu MUDr. Ondrejkovi v MEDICOM Clinic, který mi velmi mile a ochotně vysvětlil celý postup rhinoplastiky. I to, co mě čeká v průběhu rekonvalescence. Nervozita před operací přišla, ale vše šlo tak rychle, že na přílišné přemýšlení vlastně nezbýval čas.
 
Ještě před operací mi hlavou probíhaly všemožné otázky, ale prostředí kliniky, pan doktor Ondrejka i sestřičky mi byli natolik nápomocní, že jsem si pobyt na klinice příjemně užila. Po zákroku jsem měla minimální bolesti. Ano, musela jsem si nějaký čas zvykat na dýchání jenom ústy, ale myslím, že za ten výsledek to stálo. Po dobu dvou týdnů jsem musela na nose nosit sádru, ale to všechno se dá unést. Hematomy kolem očí byly nepatrné a otoky na tvářích mi zcela zmizely během měsíce.

Wow! Krásné!

Po dvou týdnech čekání a očekávání přišel konečně ten den, kdy mi sádru sundali. A já jsem konečně mohla uvidět svůj nový nos. V sekundě ze mě spadly obavy typu „co když se mi nebude nový nos líbit…“
 
Když jsem viděla výsledek, vypadlo ze mě jen „wow!“. A po tváři se mi začaly kutálet slzy štěstí. Dokonce mě napadlo, že nos vlastně vypadá líp, než jsem si kdy vůbec představovala.  
 
Díky novému nosu se změnilo úplně všechno. Cítím neskutečnou úlevu. Už totiž nemusím dávat pozor na každý svůj pohyb. Jsem najednou uvolněná. A nepříjemné pocity, že někdo sleduje jen můj nos, jsou také pryč. Vzrostlo mi sebevědomí. Jsem spokojená a mnohem šťastnější. I mé okolí si hned všimlo. A komplimenty, kterých se mi dostává ze všech stran, mě hrozně těší.