Příběhy klientů

Od puberty mě trápila malá prsa. Po kojení dvou dětí jsem o ně přišla úplně a začala jsem se cítit nekomfortně – pro sebe, pro partnera i pro okolí. Přestala jsem mít ráda své tělo a ztratila jsem sebevědomí. To začalo ovlivňovat nejen mé vztahy, ale i práci. Věděla jsem, že se chci znovu cítit dobře ve svém těle a být sebevědomá žena.

Vlivem věku a gravitace mi jedno prso začalo klesat více než druhé a intenzivní cvičení zapříčinilo, že můj hrudník téměř úplně ztratil na objemu. Necítila jsem se se svou postavou spokojená.

Už od puberty mě trápila malá prsa. Vnímala jsem, že na mém těle něco chybí. Pamatuju si nemístné poznámky spolužáků na základní škole typu „jsi plochá jako přistávací dráha“. I když jsem se snažila tvářit, že mě to netrápí, nesla jsem to v sobě dlouhá léta a toužila po změně.

Jako dítě jsem měla malý, roztomilý nosánek. Postupem času vlivem několika ošklivých úrazů se ale vytvořil výrazný hrbolek. Navíc se mi přepážka vyklenula do strany, což ztěžovalo dýchání, a tak rozhodnutí podstoupit plastickou operaci bylo nejen estetické, ale i praktické.

Od mládí jsem toužila po plnějším a krásnějším dekoltu. Nikdy jsem neměla velká prsa, a i když jsem se s tím dokázala smířit, po dvou dětech se mé tělo změnilo natolik, že jsem se přestala cítit žensky. Rozhodla jsem se proto splnit si svůj dávný sen – ne kvůli druhým, ale kvůli sobě.

Náročné životní období, onemocnění a přibývající věk se na mé tváři podepsaly. Trápil mě povadající obličej a unavený výraz, které nekorespondovaly s tím, jak se cítím uvnitř. Zlom nastal, když jsem po několikáté slyšela otázku, zda mám po noční směně, ačkoli žádná nebyla. Také ranní pohled do zrcadla mi nepřinášel radost ani spokojenost. Rozhodla jsem se, že nadešel čas na změnu.

Před deseti lety se mi narodila krásná, zdravá holčička, díky které jsem poznala opravdovou lásku. Mateřství mě naplnilo štěstím, ale zanechalo i stopy, které jsem těžce nesla. Po porodu a výrazném úbytku váhy mi na břiše zůstal velký převis kůže plný strií.

Už od dospívání jsem toužila po plnějším dekoltu, ale bohužel moje psa příliš nevyrostla a postava působila kvůli širším bokům asymetricky. Chtěla jsem se cítit ženštěji a pohodlně ve svém těle.

Stárnutí je přirozený proces, kterému se nikdo z nás nevyhne. Přesto jsem věřila, že existují způsoby, jak přírodě trochu pomoci a vrátit obličeji mladistvější vzhled. Nějakou dobu jsem váhala, ale nakonec jsem se rozhodla udělat krok, který mi pomohl cítit se atraktivněji.

Již delší dobu jsem nebyla spokojená se vzhledem svých prsou, která po kojení ztratila pevnost a tvar. Po pečlivém zvažování jsem se rozhodla pro modelaci u pana primáře MUDr. Pavla Horyny. Toužila jsem po změně, která by mi nejen pomohla zlepšit vzhled, ale především navrátila ztracené sebevědomí.

Nosit šaty s výstřihem byl můj dávný sen. Vždy jsem u žen obdivovala plný dekolt, ale příroda mi jej bohužel nenadělila. Ačkoliv má prsa měla hezký tvar, nepůsobila žensky. Styděla jsem se svléknout dokonce i před manželem, a s tímto psychickým blokem jsem dlouho bojovala.

Nikdy jsem neměla hezká, kulatá prsa. Nevypadala jsem zkrátka žensky. Kojením tří dětí jsem však přišla i o to málo, co jsem měla od přírody naděleno. V dekoltu mi zůstala jen prázdná kůže. Styděla jsem se před sebou, ale hlavně před manželem. Nechat si udělat prsa, vypadat a cítit se skvěle, byl můj životní sen.

Jsem máma dvou malých dětí. Obě má těhotenství skončila císařským řezem, což bylo samo o sobě náročné. Při prvním těhotenství jsem během devíti měsíců přibrala 40 kilogramů a po porodu mi zůstalo převislé břicho. Ačkoli jsem zkoušela různé diety, kila se mě nechtěla pustit. Kromě povislé kůže mi během zákroku současně odstranili také rozestup břišních svalů neboli diastázu, která, jak jsem se dozvěděla, trápí mnoho maminek. Mít zase ploché břicho jako před těhotenstvím je pro mě splněným snem. Tato cesta mě naučila, jak důležité je věřit v sebe sama a nikdy se nevzdávat.

Už když jsem byla mladší, trápila mě malá prsa. Zlom nastal, když jsem přestala kojit a v dekoltu mi vůbec nic nezbylo. Přála jsem si konečně vypadat jako žena a moct si koupit prádlo, jaké se mi líbí. Odhodlala jsem se proto podstoupit plastickou operaci. Teď už jsou prsa jako má vlastní. Vrátilo se mi i sebevědomí. Konečně mohu nosit výstřihy a cítím se žensky.

Rhinoplastika byla můj velký sen. Křivý nos mě hlavně z profilu, kde bylo zakřivení vidět nejvíce, trápil už od puberty. Pro operaci jsem se rozhodla nejen z estetického hlediska, ale i funkčního, protože jsem měla křivou nosní překážku. Dýchat nosem pro mě bylo obtížné. Rozhodně jsem operací získala větší sebevědomí a přestala jsem se trápit tím, jak můj nos vypadá a jak působí na ostatní. Konečně můžu bez problémů dýchat během spánku nebo sportu.

Těhotenství, hormonální změny i přibírání a shazování kil se do mého dekoltu viditelně propsaly. Prsa jsem měla velká, ale především povislá. Sama sobě jsem se přestávala líbit a také sport, který je mým velkým koníčkem, se neobešel bez omezení. Zákrok mi vrátil komfort i sebevědomí. Už se nestydím před partnerem, ani sama před sebou.

Na škole jsem se potýkala s šikanou a posměšky kvůli mému velkému nosu. Psychicky mě to opravdu hodně trápilo. Z toho plynoucí nízké sebevědomí mi zůstalo bohužel až do dospělosti. Nerada jsem se fotila a podvědomě odmítala svůj obličej ukázat z profilu. Zkrátka jsem se necítila kvůli nosu hezká. Nad zákrokem jsem přemýšlela již nějakou dobu. Pak jsem díky kamarádce narazila na webové stránky MEDICOM Clinic a fotky klientů mě ohromily. Řekla jsem si: „Tu změnu chci taky!"

Plnější dekolt byl dlouhá léta můj nesplněný sen. Po téměř tříletém kojení syna, kdy z mých již tak malých prsou nezbylo takřka nic, jsem se jednoho dne probudila rozhodnutá. Řekla jsem si, že se dál nechci trápit nepadnoucím oblečením nebo přemýšlet, jestli se s plochým hrudníkem budu někomu líbit.

Druhé kojení se na mém dekoltu nehezky podepsalo. Poprsí ztratilo nejen objem, ale i tvar a já se přestala sama sobě líbit. Necítila jsem se přitažlivě ani před manželem. To byl zlomový moment, kdy jsem se rozhodla pro zákrok, který mi dopřál krásné křivky, pocit ženskosti i sebedůvěru.

Od malička jsem se věnovala sportu. Má prsa nikdy nebyla velká, což v tomto ohledu bylo i jistou výhodou. Mateřství a několik let kojení se ale na mém dekoltu značně podepsaly. I když to považuji za adekvátní daň za dvě úžasné zdravé děti, chyběl mi pocit ženskosti a zdravé sebevědomí. Motivací pro mě byly příběhy mnoha nadšených kamarádek, které plastickou operaci prsou již podstoupily a nikdy ani na minutu nezalitovaly.