Příběhy klientů

Nikdy jsem neměla hezká, kulatá prsa. Nevypadala jsem zkrátka žensky. Kojením tří dětí jsem však přišla i o to málo, co jsem měla od přírody naděleno. V dekoltu mi zůstala jen prázdná kůže. Styděla jsem se před sebou, ale hlavně před manželem. Nechat si udělat prsa, vypadat a cítit se skvěle, byl můj životní sen.

Před otěhotněním jsem se věnovala mode-lingu. Kojení dvou malých dětí si ale vybralo svou daň na mém poprsí, které ztratilo plnost i tvar. I když jsem svému tělu nesmírně vděč-ná, že odnosilo a odkojilo dvě krásné a zdra-vé děti, můj dekolt mě hodně trápil. Pro mě znamenají právě prsa symbol ženskosti. Nahá jsem se necítila hezky a mé sebevědomí za-čalo strádat. Pan doktor Petros Christodoulou mi udělal ta nejkrásnější prsa, jaká jsem kdy v životě viděla.

Patřím k ženám, kterým vnady nikdy nenarostly. Jako dívka jsem měla spíše chlapeckou hubenou postavu. Ženských tvarů jsem se dočkala až po třech porodech, kdy se mi rozšířily boky, vytoužené poprsí ale nikde. Už od puberty jsem si pohrávala s myšlenkou, že si jednou nechám zvětšit prsa. Jednoho dne jsem si proto řekla, že už mě nebaví v létě dohánět objem hrudníku vycpanými plavkami. Rozhodla jsem se svěřit do rukou odborníkům z MEDICOM Clinic a konečně si splnit sen o plastice prsou.

Jako dítě jsem podstoupila operaci vrozené vady hrudníku, kterou se částečně podařilo odstranit. Nikdy jsem neměla úplně velká prsa, ale smířila jsem se s tím, že to zkrátka nezměním. Zlomovým bodem byl okamžik, kdy jsem po 18 měsících přestala kojit dceru a realita byla taková, že mi žádná prsa nezůstala. Kromě propadlého hrudníku jsem teď navíc měla i hrudník plochý. Proto jsem se rozhodla už na nic nečekat.

Liposukce stehen byla mým dlouholetým přáním. K rozhodnutí ji podstoupit mě vedla poměrně velká asymetrie mé postavy. Od porodu mě stehna opravdu hodně trápila. Zeštíhlit vnitřní a vnější části stehen se mi nepodařilo ani cvičením a zdravým stravováním. Proto jsem se rozhodla, že si své přání konečně splním.

Stačilo se jednou dlouze zadívat do zrcadla, abych si uvědomil, že mám problém s horními víčky. Čím dál víc jsem sám sobě připomínal psa baseta. Víčka doslova ležela na mých řasách. Napadlo mě, co se stane, až je neudrží. S plastickou operací jsem vyčkával tak dlouho, až se estetický problém začínal měnit ve zdravotní. Při řízení auta jsem měl potíže s periferním viděním. Oči byly unavené a kožní řasy víček stále těžší.

Mívala jsem nevelká, ale pevná prsa. Jenže po kojení z nich nezbylo nic a tričko bez podprsenky nepřipadalo v úvahu. Prádlo mi bylo velké a pohled na něj mě pokaždé rozesmutnil. Jedinou šancí je operace. Tu podstoupila po dětech i moje maminka a byla nadšená. Proto jsem věděla, že jít do toho je správná volba.

O větších prsou jsem snila celý život. Jedinou výjimkou bylo období, kdy jsem byla těhotná a kojila. To byla má ňadra přímo výstavní. Dodnes mám z tohoto období schovanou fotografii. Po kojení jsem ovšem výrazně zhubla a prsa úplně zmizela. Nebyla jsem spokojená, a proto jsem se rozhodla, že to musím změnit.

Vždycky jsem měla úzký pas a štíhlé ruce. Nadváhou jsem nikdy netrpěla, ovšem na některých místech mého těla jsem se stále nemohla zbavit tuku. Dlouhé roky jsem cvičila, dodržovala zdravou životosprávu a těšila se na odměnu v podobě krásných stehen, která bych mohla sebevědomě ukazovat v kraťáskách. Ta se ale nedostavila. Patřím mezi ženy, které na sobě rády pracují a chtějí vidět výsledky. Začala jsem si proto zahrávat s myšlenkou na liposukci.